Základní škola Ostrava, Gen.Píky
Základní škola Ostrava, Gen.Píky

Anketa žáků 9.ročníků

       Jak už jsme dříve zveřejnili, 28.března proběhl u nás ve škole projekt s názvem "Den naruby". Žáci devátých ročníků si vyměnili úlohy s vyučujícími a stali se po dobu dvou vyučovacích hodin učiteli a učitelkami. Během minulého týdne, pak odpovídali na anketní otázky.

1. Jak ses cítil(a), když jsi byl(a) učitelem(lkou):

Lucka S.: Týden před tím jsem měla hroznou trému, když jsem se postavila před druháky, ještě jsem se klepala, ale po chvíli jsem už byla úplně klidná a bavilo mě to.

Andrea Ch.: ze začátku trochu neklidně, ale když mě chlapeček oslovil paní učitelko, tak jsem hned zareagovala a měla pěkný pocit, že mu dokážu pomoct.

Jan Ž.: Cítil jsem se dobře, akorát mě ze začátku poztihla nervozita.

Ludmila S.: Nikdy jsem před celou třídou nstála, takže jsem byla nervózní, ale pak tréma zmizela. Po tomto zážitku jsem pochopila, že to mají učitelé opravdu těžké.

Kamil A.: Cítil jsem zodpovědnost.

Barbora F.: Naštěstí dobře, protože jsme měli dobrou třídu.

Jana N.: Bylo to zábavné, jestli se to všechno ztihne nebo jestli něco nedělám špatně.

Petra. Nervózně, ale potom už to bylo v pohodě.

Vojtěch H.: Ne moc dobře a trapně.

Hana B.: Moc se mi to líbilo, děti se snažily a já se cítila, že tam nejsem jen pro srandu, a proto aby měly volnější hodinu, ale proto, že se těšily na něco nového a byli vstřícní, i když i zazlobily.

Markéta L.: Když jsem vešla do jejich třídy, byla jsem nervˇozní z jejich reakce, ale když jsem viděla, že se na nás těší, tak jsem už byla v klidu.

Martina R.: Já jsem se cítila příšerně, je to zodpovědnost. Učitel je povinen se pokaždé připravit, když není připravený, tak to je strašné.

Lucie B.: Nebylo to tak špatné, ale nikdy bych učitelkou být nechtěla. Nechápu učitelé, jak to mohou vydržet, a ještě 6 – 7 hodin v kuse.

Lucie G.: Na začátku nervózní – na konci vyčerpaná.

Vendula Š.: Fajn, byla sranda, mohli bychom učit znovu.

Adam M.: Cítil jsem se dobře, neměl jsem trému a s žáky jsem dobře vycházel.

Iva Š.: Je to zvláštní pocit. Najednou stojíte před těma dětma, zastaví se vám dech a nevíte, co jim máte říct. Ale za takových pět minut se prolomily ledy a bylo to strašně prima.

Klára P.: Špatně, učitelkou bych být nechtěla.

Alice D.: normálně, děti byly super, byly hodní a spolupracovaly, ale živit se tím, bych určitě nechtěla.

Lucie P.: Cítila jsem se dobře, děti byly hodné a hodina je bavila. Myslím, že jsme si tovšichni užili. Fajn učit.

Lukáš K.: bylo to divné, nemohl bych to dělat.

2. Co bylo pro tebe nejhorší:

Andrea Ch.: Podle mě jsme to zvládli hravě a většina dětí nás zdraví doteď.

Jana H.: Jak pan učitel Latocha řekl, že to cvičení, co jsme měli s žáky dělat, udělal už včera a zbývalo ještě 18 minut! Tak rychle něco vymyslet, asi to.

Marek S.: Komunikace.

Veronika Š.: Přimět žáky jít k tabuli vypočítat příklad.

Markéta K.: Hrát na flétnu, abych je doprovodila, protože jsem na ni nehrála čtyři roky a moc jsem si to nepamatovala.

Aleš K.: Výklad učiva byl pro mě nejhorší.

Jan J.: Uhlídat všechny žáky.

Jana N.: Vysvětlit nové učivo.

Daniela G.: Vymyslet nějakou činnost pro žáky.

Matěj K.: Uklidnit třídu.

Daniela Ď.: Ukáznit děti a donutit je, aby nás vnímaly.

Adéla B.: Dodržet limit 45 minut! Asi po 20 minutách jsme nevěděli, co máme říkat.

Jan K.: Sám před nimi mluvit a vysvětlovat učivo.

Lucie P.: Bylo to celkem jednoduché. Děti byly aktivní, hlásily se a všechno uměly, takže žádné problémy nebyly.

Iva Š.: Vypořádat se s tím, že mě nikdo nevysvobodí, že ty smíšeně nadšené i znuděné tváře musím ztišit.

Adam M.: Nejtěžší bylo je uhlídat, jak mluvili ....

Hana Š.: Nejtěžší bylo rozvrhnout si celou hodinu.

Ondřej C.: Pro mě bylo nejtěžší naučit nové učivo.

Vendula Š.: Vysvětlit nové učivo a zapamatovat si jména.

Michal S.: Udržet 30 dětí v klidu.

Veronika K.: Nejtěžší bylo rozvrhnout si čas a taky chtít po žácích, aby zpívali.

Lucie G.: Upoutat pozornost.

Martina R.: Pro mě bylo nejtěžší ze začátku vůbec jít do třídy.

Hana B.: Tak nejtěžší bylo pro mě zpívat, nemám zrovna nejlepší hlas. Naštěstí si toho nevšímali a jěště mě přezpívali.

Alan G.: Začátek.

Libor K.: Vydržet to.

Jana N.: Zabavit je. Musí je to nadchnout a není to jednoduché.

Ludmila S.: Nejtěžší bylo v některých chvílích se nesmát a vysvětlovat učivo.