Základní škola Ostrava, Gen.Píky
Základní škola Ostrava, Gen.Píky

Osm let v pěveckém sboru

Osm let ve sboru, po 11. na soustředění a stále je co zažívat, stále je co poznávat a stále se máme co učit. Byly to ty nejkrásnější roky mého života a bylo to obrovské poznání a obrovská možnost se v něčem zdokonalit, a to jenom díky paní učitelce Boháčové a Ščotkové. Daly nám to, co asi nikdo jiný ne.


Byly to krásné chvíle, ale také měsíce a roky dřiny a trpělivosti. Avšak my jsme to zvládli. Vyšli jsme až na vrcholek a i když to teď nerada říkám, musíme pryč. Deváťáci jdou studovat na SŠ a tak opustí vše to krásné, co po dobu 8mi let prožívali. Pamatuji si na první chvíli, kdy paní učitelka Boháčová vstoupila do třídy uprostřed hodiny a zkoušela, kdo umí zpívat. Byla jsem mezi mnoha dalšími, ale jenom jedna z mála jsem vydržela až do konce....





Ve třetí třídě jsem poprvé jela na soustředění, poté jsem byla zařazena do altu, a tak to šlo dál....Měsíce plynuly a já získávala nové a nové zkušenosti.Teď jsme v deváté třídě a byla jsem naposled na soustředění. Bylo to asi nejlepší soustředění za celých osm let! Nejenom že jsme se naučili lépe zpívat písničky pro natáčení i pro koncerty, ale i večerní program byl úžasný. Všem se to opravdu moc povedlo a i kolektiv byl super... Myslím, že se bavili opravdu všichni. A i když nám počasí moc nevyšlo, bylo všechno naprosto perfektní. Až jsem se divila, jak všechno tak krásně do sebe zapadlo.




A co závěrem??? Děkuji všem, co se na tom podíleli, děkuji za ty zkušenosti a za to, že jsem mohla být jednou z vás. Byl to nezapomenutelný zážitek. Děkuji za všechno.

Táňa Marčišovská