30. června 2009
Je čtvrtek 25. června 9 hodin ráno a do školy vchází parta deváťáků. Tentokrát nikdo nezaspal ani nekouřil za jídelnou, ale byli pozváni ředitelem školy na závěrečné rozloučení se školou, která je devět let učila, vychovávala, chválila i kárala. Ne vždy se jim to líbilo.......... Kdo by taky chtěl znovu a znovu poslouchat nejprve neběhej, nevykřikuj, nebij se, později nemluv sprostě, nežvýkej, sundej si čepici, vyndej ruce z kapes nebo vypni si mobil...... Jak šel čas, tak všichni pochopili "taktiku boje" a raději neběhali, nežvýkali, nenosili čepice ani nemluvili sprostě. NO, OBČAS JIM NĚCO ULÍTLO, ale vždy to rychle chtěli vrátit zpět. Nevím, jestli to bylo tím, že jsme je něco naučili nebo jestli pomalu dospívali.
Ve čtvrtek mě ale přesvědčili, že jim naše škola bude opravdu chybět. Sami si připravili skvělý program pro mladší spolužáky a učitele, ve kterém se decentně i vtipně se všemi rozloučili. I když mezi jednotlivými třídami byla vždy zdravá rivalita, jak už to tak bývá, dokázali se nakonec všichni chytit kolem ramen a společně si zaspívat naši oblíbenou píseň od skupiny Queen - We are the champions. Mnozí se neubránili dojetí, ale nikomu nevadilo, že si třeba "rozmaže oči......."
Je sobota, venku lije jako z konve, já koukám na krásné darované květiny, pojídám bonboniéry a vím, že už tato banda deváťáků nikdy neusedne do třídy 9.B, 9.C ani do 9.A. Škoda, byli jste skvělí a já bych to s Vámi klidně "táhla dál." Bohužel vím, že to nejde a proto běžte a všem ukažte, že jsme Vám do hlavy natloukli nejen matiku, čeják, děják, zemák, fyzu....................................ale i něco navíc !!!!!!!!!
Zdravím Vás všechny a pojďte se kouknout do fotogalerie jak nám to všem slušelo.