Partneři naší školy
28. května 2011
Škola v přírodě očima žáků
Nicola Žažová 8.A
Když konečně byla sobota, den odjezdu a všichni se už rozloučili s rodiči, seděli všechny děti v autobusu. Autobus vyrazil na cestu, která trvala něco přes hodinu. Jakmile jsme dorazili na místo, všichni plní nadšení vystoupili a netrpělivě čekali, co se bude dít dál. Všechny děti byli na budově, kromě 8.A, která byla na chatkách. Jelikož jsem součástí 8.A, tak jsem si s mou spolubydlící vybrala chatku, na které jsme měli strávit celý týden. Po vstoupení do chatky mi přeběhl mráz po zádech, protože tam byla zima, ale nic mně neodradilo, měla jsem pořád dobrou náladu. Večer nás čekala dobrá a teplá večeře. Všichni si pochutnali. Po večeři byla diskotéka, po které šli všichni spát. Další ráno jsme šli na snídani. Jelikož pršelo, tak se všichni po snídani vrhli do učení. Paní učitelka Jurenková i pan učitel Lapčík nám vždy podali pomocnou ruku, poradili, nebo dané učivo vysvětlili. Ten den večer bylo mistrovství světa v ledním hokeji. Naši hokejisté bojovali o třetí místo, a proto jsme jim fandili. Nakonec přes všechno to napětí naši hokejisté třetí místo vyhráli a všichni se radovali. V pondělí po snídani vyrazila 8.A a 6.B do aquaparku ve Valašském Meziříčí. Abychom neměli hlad, tak nám kuchaři nabalili chutnou svačinu. V aqvaparku to bylo super, nejvíce se mi líbila vířivka a sauna. Další den nás čekal bojový úkol: Pustevny a to pešky celou dobu. Bylo to velice náročné, ale všichni jsme i přes potíže cestu v pořádku zvládli. Vyšlo nám i pěkné počasí. Cesta dolů zpět do chaty byla pro mě snazší a dokonce jsme se vrátili dříve než skupina před námi. Ve středu jela celá 8.A do Tarzánie. Tarzánie je lanové centrum, kde je spousta překážek a to ve výšce. Každý si vybral trasu, po které šel. Bylo tam dobře. Nikdo se nezranil a to i přestože pan učitel Lapčík a někteří kluci skákali ze 13 metrů. Všichni to hrdinsky zvládli. Potom jsme čekali na autobus, který nás zavezl zpět na chatu. Večer všechny děti hráli venku hry: vybíjenou, football, volleyball, baseball, badminton, házení létajícím talířem a mnohé další hry. Když jsme hráli ty hry, tak se osmáci bavili se šesťákama a naopak. Získala jsem spoustu nových přátel. Ve čtvrtek se 8.A opět odpojila od ostatních tříd, měla svůj program. Prvně šla do města, potom do lanového centra na trampolínu a nakonec k Bečvě, kde se všichni koupali. Samozřejmě některé holky do vody nechtěli, a tak je pan učitel Lapčík s pomocí pár kluků hodil i v oblečení do vody. Byla to sranda. Do chaty jsme šli přes golfové hřiště, kde všichni obdivovali golfisty. Šesťáci a 8.B šla do lanového centra a potom na koně. Podle nadšených tváří se měli dobře. Večeře byla výborná, opékali jsme špekáčky. Všichni si velmi pochutnali a čekali co přijde. Učitelé pro nás vymysleli stezku odvahy. Šesťáci měli výhodu, šli první a měli více světla. Bohužel osmičky to měli těžší, byla tma. Když na mně přišla řada, odvážně jsem se dala do rychlého kroku, protože jsem to chtěla mít za sebou. Poprvé jsem se lekla když mi něco šáhlo na nohu a podruhé, když se plachta, která byla ve vzduchu spustila dolů. Nakonec jsem konečně byla v chatě, kde už začínala diskotéka. Byla to velká zábava. Dokonce některým chatařům pan učitel dovolil spát venku pod hvězdama. Sice jsme se moc nevyspali, ale bylo to nádherné. V pátek byl den odjezdu, nikomu se domů nechtělo, ale všechno co má svůj začátek má také svůj konec. Celý týden byl opravdu skvělý! Všichni jsme si to pořádně užili. Určitě bych jela znovu.
Chtěla bych poděkovat třídám: 6.A. 6.B, 8.B a 8.A, za všechnu tu legraci, a učitelům a učitelkám, že to s námi vydrželi a vymysleli skvělou zábavu na celý týden. Byl to pan učitel Lapčík, Hlaváč a paní učitelky Hemžalová, Jurenková a paní zdravotnici Zdeně Křivé. Určitě ani pro ně nebylo lehké vymýšlet zábavu pro nás, ale zvládli to opravdu skvěle. Všichni se bavili, a proto jim za to všechno děkuji.
Škola v přírodě
Kristýna Wiśniewská 8.B
Myslím si, že škola v přírodě byl velice dobrý nápad. Hned po příjezdu nás obklopila nádherná lesní krajina. Budova a chatky ve kterých jsme byli ubytováni byly taktéž velice krásné a útulné. První dva dny pobytu v lese nebylo dvakrát pěkné počasí, ale i přes to nám naši skvělí učitelé přichystali časově stopovaný běh lesem. Nikdo nevyvázl bez škrábance, právě naopak všichni byli zmožení a vydýchaní, ale i tak to byla dobrá zkušenost v terénu. Po celý týden jsme rozděleni do dvou skupin navštěvovali různá místa. Vycházka na Radhošť a Poustevny se sice krapánek protáhla ale čerstvý vzduch nám přece neuškodí. V aquaparku jsme zase řádili na tobogáně či ve výřivce. Ostatní vycházky do kvetoucí přírody byli rovněž pěkné. Čeho jsme se zpočátku nejvíce obávali bylo jídlo. Nad naše očekávaní vařili na jedničku s hvězdičkou. Jak řízek, tak kynuté knedlíky (které mimochodem z talířů mizely velice rychle) všem chutnali. Poslední večer nemohlo chybět opékání špekáčků, během něhož jsme panu učitelovi udělali nemilé překvapení, které ho čekalo v chatce. Nelámal si však z toho hlavu a všechno bral s humorem. Následovala stezka odvahy, z které moc dětí nadšených nebylo. Všichni jsme to ale nakonec zvládli a zasloužili si diskotéku, na které jsme to docela slušně rozjeli. Chtěla bych poděkovat učitelům, kteří to s námi ten týden přetrpěli. Užili jsme si to!